CEUA > Výzkumná grantová agentura

Vědecko – výzkumná grantová agentura

V rámci CEUA bude aktivně rozvíjen vědecko – výzkumný program zaměřený na většinu studijních programů partnerských vysokých škol a univerzit. Půjde o základní i aplikovaný výzkum v oblasti zemědělských, technických, přírodovědních, ekonomických, humanitních, pedagogických, právních, zdravotnických, uměleckých a psychologických věd.  Funkce výzkumu v oblasti vysokého školství představuje analýzu jevů z praxe, na kterou jsou připracováni studenti a následná extrapolace ověřených zjištění do výukového procesu. Jinými slovy prostřednictvím vědeckého poznání je cílem těchto aktivit zkvalitnit didaktický proces na vysokých školách. Výstupy výzkumných projektů budou tzv. edukační konstrukty, tj. různé teorie, modely, plány, scénáře apod., které budou promítnuty i do procesu učení studentů. Výsledky vědecko-výzkumných grantů budou k dispozici v rámci expertní činnosti CEUA směrem k Evropskému parlamentu a národním akreditačním i dalším regulačním orgánům jednotlivých zemí z nichž budou pocházet členové ustaveného konsorcia. Budou též dokladem posilující způsobilosti zúčastněných vysokých škol a kvality výzkumného a potažmo výukového procesu.

 

Po organizační stránce bude vědecko – výzkumná činnost vyvíjena v podobě mezinárodních konsorcií konkrétních vysokých škol, fakult či univerzit, které budou mít o daný grantový projekt zájem. Z hlediska členů daného konsorcia půjde o zapojení do mezinárodního vědecko – výzkumného projektu, které bude probíhat pod záštitou Evropského parlamentu. Závěrečné výzkumné zprávy budou mít zpravidla dvě části. První budou výsledky zkoumání vytvořené danou školou zapojenou do zkoumání stanoveného tématu. Druhá část bude shrnutí (rewiev) výsledků dosaženými všemi účastníky grantu včetně komparace jednotlivých škol či zemí.

 

Na rok 2018 se bude jednat o vypsání grantu a vytvoření mezinárodního konsorcia nositelů grantů pro řešení následujících projektů.

 

 

 

 

 

Projekt mezinárodního výzkumu I

 

Výzkumný tým: Konsorcium řešitelských pracovišť vysokých škol a institucí střední a východní Evropy

Podpora projektu: Evropský parlament (Mgr. Tomáš Zdechovský)

Administrace projektu: Středoevropská vysokoškolská Aliance (CEUA)

Název projektu: Význam finanční gramotnosti a podnikatelského potenciálu pro rozvoj kompetencí studentů v terciálním vzdělávání.

Výzkumný projekt je připraven v rámci realizace Dokumentu ministrů školství zemí EU schváleném v roce 2009 pod názvem Education and Training 2020 (ET 2020).

Cíl 4 Zlepšit kreativitu a inovace včetně podnikatelských schopností na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy. 

Základní východisko projektu

Současné terciální vzdělávání hraje důležitou úlohu při přípravě mladé generace na budoucí povolání. Tato příprava má v zásadě dvě hlavní části. První tvoří tzv. profesní základ, tj. tvrdé dovednosti založené na poznání, vědomostech z daného studijního programu, resp. oboru. Druhá část této přípravy bývají zpravidla měkké dovednosti, tj. rozvoj schopností studentů v oblasti logického myšlení, komunikace, kreativity, řešení problémů a další oblasti styku s druhými lidmi i „zacházení“ sám se sebou. V řadě profesí roste význam finanční gramotnosti pracovníků a jejich podnikatelského potenciálu, což jsou entity na pomezí tvrdých a měkkých dovedností. Tyto kompetence současně tvoří základ ekonomického myšlení lidí a jsou předpokladem úspěšnosti studentů v jejich profesním i osobním životě bez ohledu na vystudovaný obor v terciálním vzdělávání.

 

Cílem projektu je najít místo formování finanční gramotnosti a podnikatelského potenciálu v rámci profesního profilu absolventů různých oborů vysokých škol a dalších institucí terciálního vzdělávání. S tímto cílem úzce souvisí i vývoj a ověření metodiky zjišťování úrovně finanční gramotnosti a podnikatelského potenciálu studentů.

 

Výstupem výzkumného projektu by měly být návrhy na optimalizaci řízení výuky v oblasti posilování finanční gramotnosti a růstu podnikatelského potenciálu studentů. Výstupy výzkumu by měly vyústit v upřesnění kompetenčních modelů absolventů vysokých škol v různých oborech ve vztahu k trhu práce i dalšímu vzdělávání. Měly by se projevit i ve zdokonalení metod výuky a edukačního stylu vysokoškolských učitelů. Nikoliv vedlejším produktem bude i mezinárodní komparace různých přístupů k vysokoškolské výuce na různých školách a v různých zemích. 

 

Vymezení základních pojmů

Finanční gramotnost představuje určitou úroveň porozumění termínům a procesům v oblasti peněz, tj. například spoření, půjček, pojištění, daní apod., které jedinec chápe jako relevantní součást svého života. Opírá se tedy o konkrétní znalosti, které ovlivňují jednání a chování člověka a to tak, že své záměry a činy v této oblasti koriguje pod vlivem a v kontextu takto odborně zaměřených znalostí. Finanční gramotnost resp. její dosažená úroveň zároveň dlouhodobě ovlivňují postoje člověka v oblasti jeho ekonomického jednání, chování a rozhodování.

 

Podnikatelský potenciál člověka se obecně chápe jako souhrn schopností, který se projevuje v jeho možnostech tvořit produkty, služby či jiné hodnoty uspokojující potřeby ostatních lidí. Konečným efektem této činnosti je její tržní úspěšnost, dlouhodobé fungování a finanční přínos. Zjišťování podnikatelského potenciálu lidí představuje mapování rozdílů jejich současných schopností a těch schopností, které mohou či musí být vzhledem ke stanoveným cílům podnikání.

 

Pojem kompetence studentů zahrnuje vědomosti, dovednosti, návyky, schopnosti, postoje i hodnoty, které jsou adekvátní vzhledem na jejich přípravu k výkonu zvoleného povolání. Ve vysokoškolské výuce jde o kombinaci výše uvedených prvků s cílem vytvořit předpoklady pro budoucí pracovní výkon. Kompetence lze také chápat jako návody na člověka, resp. na jeho osobnostní snahy. Mezi obecně žádané kompetence na trhu práce lze uvést komunikativnost, kooperativu, kreativitu, samostatnost, výkonnost, zodpovědnost, logické myšlení, hodnocení jevů apod.

 

Terciální vzdělávání představuje sektor vzdělávací soustavy, která následuje zpravidla po ukončeném sekundárním vzdělávání s maturitou. Vysokoškolské vzdělávání poskytují univerzity, dnes ve většině studijních programů či oborů strukturované na bakalářské, magisterské a doktorské studium (ISCED 5A). Dále sem patří prakticky zaměřené vyšší odborné školy (ISCED 5B).

 

Cílové skupiny výzkumného projektu

 

Výzkumná strategie, návrh výzkumných metod a technik

Ve výzkumném projektu bude uplatněn tzv. smíšený výzkum zahrnující kvantitativní a kvalitativní zkoumání objektivní reality. Kvantitativní výzkum je představován empirickými analýzami jevů a procesů zejména explorativní metody, pozorováním, měřením a vyhodnocováním zkoumaných objektů. Kvalitativní výzkum bude zaměřen na porozumění jevům a subjektům a objasnění příčin jejich chování a jednání. Využity budou zejména řízené rozhovory a příklady dobré (i špatné) praxe.

 

Návrh na postup a fáze výzkumného projektu

 

Organizační záležitosti

Řešitelské období výzkumného projektu 2018 – 2020

Financování výzkumu se bude skládat ze sponzorských příspěvků a základního příspěvku řešitelských pracovišť. Bude upřesněno až po ustavení výzkumného konsorcia.

 

 

Projekt mezinárodního výzkumu II

Název projektu: Systémové propojení vysokoškolského vzdělávání a potřeb profesní praxe

 

Zdůvodnění projektu

V teorii i praxi dnes existuje problém jak posuzovat kvalifikaci pracovníků. Základním ukazatelem jejich kvalifikační úrovně je získání stupně vzdělání, především vysokoškolského. Tento ukazatel je však příliš obecný, v některých případech i nedostatečně určitý. Je tomu tak proto, že

  1. Ve vlastním stupni dosaženého vzdělání pracovníků není vyjádřena časová vzdálenost od absolutoria školy. Čím delší je tato vzdálenost, tím větší je pravděpodobnost, že profil absolventa školy nepostihoval dnes aktuální inovační změny, ke kterým došlo ve vědě, technice, technologiích či v oblasti řízení výroby a služeb.
  2. Dosažený stupeň vysokoškolského vzdělání také nedává komplexní informaci o tom, zda a hlavně v jaké míře využívá absolvent školy získaných vědomostí a dovedností v praxi, tj. v konkrétním výkonu své pracovní pozice.

 

Z těchto, výše uvedených důvodů se ukázala nezbytnost výzkumného šetření, týkající se kvalifikace absolventů vysokých škol v plném rozsahu, tj. nejen dle zaměření vysokoškolského vzdělání, v praxi získaných a osvojených zkušeností, ale také vědomostí, dovedností a nácviku, které získali v různých formách dalšího vzdělávání.

 

Základní východisko projektu

Navrhovaný výzkum vychází z dokumentu „Bílá kniha“ Evropské Unie ke vzdělávání a odborném výcviku, který již v roce 1995 predikoval nutnost reforem národních vzdělávacích systémů vzhledem k měnícím se hospodářským a socioekonomickým podmínkám na světě.  Úkol č. 2 citovaného dokumentu podněcuje spolupráci škol a podniků při přenosu a uplatnění znalostí a dovedností studentů a absolventů škol do profesní praxe.

 

Charakteristika plánovaného výzkumu

Předložený projekt má charakter teoretického výzkumu s prvky aplikovaného výzkumu. Obecně je uznáváno, že úlohou základního výzkumu je explanace (tj. logický konstrukt určitého jevu) klíčových problémů vytýčených pedagogickou teorií. V tomto případě jde o kompetenční model profese, resp. pracovní pozice ekonoma (manažera) podniku specializovaného na řízení lidských zdrojů. Aplikovaný výzkum generuje v praxi využitelné poznatky. V tomto pojetí jde o predikci rozvoje oborů vysokoškolského studia zaměřených na ekonomiku a personální management podniku.

 

Cíle výzkumného projektu

Cíle výzkumného projektu budou tyto:

  1. Získat zpětnou vazbu o uplatnění absolventů škol ekonomického zaměření v profesní praxi a zjistit jejich motivaci k eventuálnímu dalšímu vzdělávání.
  2. Identifikovat požadavky zaměstnavatelů v oblasti směrem k úrovni osobnostních kompetencí absolventů zmíněných vysokých škol.
  3. Předikovat rozvoj studijních oborů ekonomiky a managementu v specializaci řízení lidských zdrojů.

 

Konceptualizace výzkumného problému

K bodu 1

Těžiště empirického šetření bude orientováno na vztah získaných poznatků absolventů vysoké školy a jejich pracovního výkonu v konkrétních pracovních pozicích a rolích. Otázky budou soustředěny na to, kolik procent pracovního času věnuje absolvent vysoké školy vybraným pracovním agendám. Současně bude cílem posoudit do jaké míry využívají tito lidé při své práci hlavní zdroje vědomostí a dovedností,tj. školní vzdělání, praktické zkušenosti a další vzdělávání.

 

Konkrétní pracovní agendy absolventa ekonomického oboru vysoké školy jsou tyto:

  1. Strategie, plánování a rozvoj podniku.
  2. Výrobní a provozně technické činnosti.
  3. Marketing a prodej.
  4. Logistika
  5. Personální činnosti.
  6. Financování a investiční činnost.
  7. Statistika a výkaznictví.
  8. Informační systémy a činnosti.
  9. Ekonomika, mzdy a účetnictví.
  10. Organizace práce.

 

Pro doplnění informací v tomto kontextu bude respondentům položen soubor otázek, které se budou týkat jejich motivace a ochoty prohloubit si svoji kvalifikaci.

 

Takto pojatý výzkum bude vlastně sondou do problému lidského kapitálu. Cílem bude identifikovat jeho strukturu, jednotlivé složky a nastavit základní parametry uplatnění absolventů vysokých škol v praxi. Výsledky výzkumu umožní:

  1. Provést korektury ve stávajících studijních oborech ve směru přeskupení předmětů studia pro lepší využití znalosti absolventů ve vztahu k jednotlivým pracovním činnostem.
  2. Vyhodnotit motivaci absolventů škol k dalšímu vzdělávání a posoudit možnost vysokých škol připravit pro své absolventy kurzy dalšího profesního vzdělávání v oblasti inovací ve sféře ekonomiky a managementu.

 

K bodu 2

Dosavadní zkušenosti potvrzují, že vysoké školy v evropském prostoru připravují dobře své absolventy po stránce odborných znalostí. Pro úspěch v zaměstnání jsou však často také důležité tzv. měkké dovednosti. Ty představují schopnost absolventa vysokých škol komunikovat a kooperovat se svými kolegy, být flexibilní v pracovním nasazení, být odolný vůči stresu apod. Cílem výzkumu bude zjištění, jak vidí vybraní zaměstnavatelé (vrcholoví manažeři) situaci osobnostních kompetencí absolventů vysokých škol směrem k jejich žádoucímu pracovnímu výkonu. Uvedení manažeři se vyjádří k úrovni těchto kompetencí a tím také současně k otázce, které kompetence těmto absolventům chybí.

Výběr kompetencí výzkumu bude proveden v souladu s evropskými programovými dokumenty „Memorandum o celoživotním učení“ a dokumentem „Učiňme realitou Evropu celoživotního vzdělávání“.

 

Jedná se o tyto kompetence

Osobnostní kompetence

Její úroveň

výborná

velmi dobrá

dobrá

nedostatečná

Výkonnost

 

 

 

 

Samostatnost

 

 

 

 

Plánování a organizace práce

 

 

 

 

Schopnost řešit problémy

 

 

 

 

Aktivní přístup k plnění pracovních povinností

 

 

 

 

Efektivní komunikace

 

 

 

 

Zvládání pracovní zátěže

 

 

 

 

Flexibilita

 

 

 

 

Komunikace v cizím jazyce

 

 

 

 

Kooperace s ostatními pracovníky

 

 

 

 

Podnikavost

 

 

 

 

Vztah k zákazníkům

 

 

 

 

Orientace v informacích

 

 

 

 

Schopnost učit se

 

 

 

 

 

 

K bodu 3

V hospodářské praxi je ověřena skutečnost, že dosažený stupeň vzdělání u člověka ještě nezaručuje kvalitu pracovního výkonu. Absolvovaná škola a studijní obor také nedává informaci o tom, zda a hlavně v jaké míře absolvent školy využívá získaných vědomostí (a řady ve škole osvojených vědomostí) ve své profesní praxi, tj. v konkrétním výkonu své pracovní pozice. V této souvislosti je nanejvýš aktuální nezbytnost výzkumného šetření týkající se kvalifikace pracovníků personálních útvarů. Kvalifikaci je nutno ověřit v celém rozsahu, tj. dle stupně školního vzdělání, v praxi získaných a osvojených zkušeností a také těch vědomostí a dovedností, které po ukončení školy získali personalisté různými formami školení, instruktáží a také individuálním učením.

 

Dílčí cíle této části empirického šetření jsou tyto:

 

Náplň práce personalisty (pracovní agendy) zahrnuje tyto pracovní činnosti:

Pracovní činnosti

Celková váha

v %

využití zdrojů v %

  V

P

DV

Plánování pracovníků

 

 

 

 

Analýza pracovních míst

 

 

 

 

Získávání a výběr pracovníků

 

 

 

 

Přijímání, přeřazování a ukončování pracovních poměrů

 

 

 

 

Odměňování

 

 

 

 

 

Vzdělávání a rozvoj

 

 

 

 

Pracovní vztahy (se zaměstnanci, odbory, zaměstnavateli)

 

 

 

 

Péče o pracovníky

 

 

 

 

Stravování

 

 

 

 

Bezpečnost práce, požární ochrana a ochrana životního prostředí

 

 

 

 

Řešení mezilidských vztahů na pracovišti

 

 

 

 

Práce s personálními informačními systémy

 

 

 

 

Ostatní

 

 

 

 

 

Legenda

V – vzdělání

P – praxe

DV – další vzdělávání

 

Uvedené šetření by mělo přinést výstup, tj. určitý atlas (vyobrazení) pracovních činností manažera odpovídajícího za řízení lidských zdrojů. Přehled se týká hlavně rozložení jeho činností v pracovním čase v procentuálním rozložení. Dalším významným zjištěním by mělo být rozložení zdrojů využívaných v jednotlivých pracovních činnostech (agendách). V podstatě jde u respondentů o kvalifikovaný odhad zda při provádění jednotlivých pracovních činností využívají v určité procentuální míře svoje vzdělání, praxi či další vzdělávání. Toto zjištění může být velice užitečné vysoké škole, která tyto odborníky připravuje. Prvním momentem je určitá úprava učebních plánů směrem k potřebám praxe. Druhým směrem je vývoj kurzů dalšího, profesně orientovaného vzdělávání, který lze následně nabízet  svým absolventům.

 

Výstupy vzdělávacího projektu

Výstupy uvedeného výzkumu lze vidět v řadě rovin. Hlavním produktem výzkumu bude zpracování relevantního kompetenčního modelu ekonoma (manažera) podniku se specializací na oblast řízení lidských zdrojů. Tento kompetenční model se bude týkat jak tvrdých prvků (znalostí, vědomostí z oboru), tak prvků měkkých, týkajících se osobnostních předpokladů i způsobů jednání a chování v procesu řízení lidí. Závěry daného výzkumu, včetně možného mezinárodního srovnání bude možnost uplatnit jak v pregraduální, tak postgraduální činnosti zúčastněných vysokých škol.

 

V rámci vědecko-výzkumného projektu bude též provedena rešerše statistických šetření o nezaměstnanosti absolventů ekonomických oborů v jednotlivých zemích. Součástí této rešerše budou i statistické údaje o tom, jaké procento absolventů těchto vysokých škol opravdu pracuje ve studijním oboru, který absolvovali.

 

Strategie výzkumu, výzkumná metodologie, techniky a metodika

Všechny tyto záležitosti budou upřesněny mezi řešiteli, tj. zástupci vysokoškolských pracovišť a institucí, které budou mít zájem o účast v mezinárodním projektu. Na tomto základě bude zpracován i rozpočet výzkumného projektu. Doba trvání projektu se počítá na léta 2018 – 2020.

 

Podpora projektu

Evropský parlament (Mgr. Tomáš Zdechovský)

 

Administrace projektu

Středoevropská vysokoškolská aliance (CEUA)

Naše projekty